Knižní hon za poklady #2
Nový měsíc = nový knižní hon za poklady a doporučení na skvělé dětské knihy z naší redakce. Téma měsíce květen bylo: Kniha, která nás nejvíce rozesmála! Co doporučujeme?
Petr Eliáš – Nejzbytečnější zvířata na světě
Naposledy mě nahlas rozesmála knížka Nejzbytečnější zvířata na světě. Napsal a nakreslil ji Philip Bunting a báječně přeložila Kateřina Hajžmanová. Najdete v ní na osm desítek roztodivný tvorů – každý z nich je něčím zajímavý a o každém se dozvíte spoustu věcí. Nebyl by to však Philip Bunting, kdyby se spokojil se suchopárnými informacemi, a tak je každý živočich doslova obsypán vtipnými popisky, poznámkami a průpovídkami. Máte mé slovo, že takhle jste se u zvířecí encyklopedie ještě nepobavili.
Magda Garguláková – Nebojím se tmy
Známe to všichni, v noci je všechno jiné. Tma černější, zvuky jasnější, naše představivost divočejší. Každý občas ve tmě zažijeme ne zcela příjemné chvíle. Ne tak ale s touto knihou. Vtipné ilustrace, pracující s proměnou pomocí výsuvného okénka, s jistotou zaženou všechen strach ze tmy. Strašák se promění v obyčejný věšák a co je vlastně mimozemšťan v popelnici? S touto knihou tmu začnete vnímat jinak… budete si s ní hrát a děsit vás bude už jen maličko. A budete se smát, tak jako já.
Lottu jsme četli ve škole, postupně nahlas po lavicích, ve třetí nebo čtvrté třídě. To už si přesně nevzpomínám – zato si velmi dobře vybavuji, že ač jsem byla dobrá čtenářka, ta knížka se mě tehdy opravdu nazlobila! Hlavní hrdinka tam totiž provádí takové skopičiny, až jsem se často smála tak, že jsem nebyla schopná ten odstavec, co na mě vyšel, přečíst! Tuhle knížku Astrid Lindgrenové mám dodnes moc ráda, ale nikdy jí to utrpení nezapomenu!
Radka Píro – Červená Karkulka
Celkem spolehlivě mě rozesměje kterákoli knížka z edice Tvarované pohádky. Ilustrace japonského ilustrátora Shunsuke Satakeho jsou totiž neuvěřitelně vtipné a ve spojení s tradičními pohádkami v minimalistické verzi tvoří zábavný koktejl. V Červené Karkulce mě vážně baví scény sežrání babičky a Karkulky, ale i takový Jeníček, který předstírá, že neví, jak se sedá na lopatu, nebo vlk rozbíjející prasátku dřevěný domek stojí za to.
Štěpánka Pašková – Cesta z Ošemetna
Mám ráda autory, kteří si hrají se slovy a domýšlejí příběhy až na hranici absurdity. Proto mě tolik baví pohádky Tomáše Končinského (toho asi znáte jako tvůrce Překlepa a Škraloupa). Nehezké lidské vlastnosti nafukuje do nevídaných rozměrů a to žádného malého ani velkého smíška nenechá v klidu.
Helena Haraštová – Co se kam vejde
V knížkách mám ráda humor, který je nevtíravý, nepodbízí se, ale číhá na mě na nečekaných místech. A právě tímhle způsobem humorná je knížka „Co se kam vejde“. Mohlo jít prostě o obrázkový slovník, díky kterému si malé děti nebo cizinci snadno rozšíří slovní zásobu, ale koncept knížky je tak nápaditý a vtipný, že jí nelze jen tak suše listovat. Na každé dvojstraně se směju spoustě překvapivých detailů, originálnímu výběru i samotnému výtvarnému zpracování. Díky této knize už vím, že na otázky typu „Co všechno se může vejít do bedny s nářadím? Co do ledničky? Co do kurníku? A co do pirátské lodi?“ lze odpovědět nekonečným výčtem možností, a hlavně vtipně…
Kdo čte doma svým dětem, tak ví, jak je to občas těžké – princezna sem, drak tam a najednou písmenka ubíhají do všech stran, rodič ztratí pozornost a vůbec neví, o čem čte. Tak to se vám s touhle knihou rozhodně nestane. Je zábavná pro děti i dospělé; prdí se v ní, krká, zvířata se šťourají v nose a vůbec, dějí se tam samé fajnovosti. Ale pozor, čtení před spaním jen na vlastní nebezpečí, záchvaty smíchu mohou oddalovat spánek!
Štěpánka Sekaninová – Bojovníci
Je to s podivem, ale kniha, která mne rozesmála, je kniha plná udatných válečníků, bojů, bojůvek a ran v nich utržených. Ano, upřímně mne pobavila kniha Bojovníci. Ne, nejsem do nebe volající cynik! Bojovníci jsou zkrátka napsaní mimořádně vtipně a zábavně. Takže s nimi proběhnete veškeré důležité šarvátky od pravěku až do současnosti, prozkoumáte jak šel čas s jejich zbraněmi a jedinou újmu, kterou si při té exkurzi do válečných vod způsobíte, bude bolest břicha…od smíchu, jak jinak.
Zuzana Kovaříková – Vire, padni!
Může knížka o nebezpečném viru rozesmát? Zdá se to možná zvláštní, ale může. Mnozí byli ochromeni údivem i obavami, když se u nás objevil covid-19. Ne tak Ivona Březinová. Do těžkého tématu se pustila lehkým perem téměř okamžitě. Příběh povedené třígenerační rodinky srší vtipem a neuvěřitelnými příhodami. Vypráví, co všechno je rodina ochotna podstoupit, aby se ochránila a přežila jarní katastrofu, která ji zaskočila víc než jiné. Když kniha vyšla (2020), byla skvělou terapií, čtenář se nahlas smál a byl nad věcí. Ač virus naštěstí ztratil sílu, kniha ne. I dnes se bavíme a trochu žasneme, co někteří podnikali, aby vir padl!
Bohdana Jarošová – Jak zvířata jedí
Dokážete si představit, jak se losům motají nohy po zkvašených jablkách? Jak srandovně vypadá žába, která právě chroupe tučného červa? Nebo na co myslí před spaním pan a paní Ptakopyskovi? Pokud nebudete mít zrovna den jako vymalovaný, otevřete si tuhle knížku. Pestré obrázky a důvtipné průpovídky pobaví a potěší malé i velké.
Pokaždé, když nahlédnu do stránek této knihy, začnu se smát. Ty ilustrace mají v sobě něco, co mě prostě vždycky rozesměje.
Alexandra Hotová – Maxipes Fík
Já mám ovšem nejradši komiks pro nejmenší, který se jmenuje jednoduše Maxipes Fík. Duchovním otcem Fíka je Rudolf Čechura, Ten určitou dobu působil jako učitel právě v Ahníkově. Výtvarnou podobu dal příběhům Jiří Šalamoun. Jistě je Fík tak neodolatelný i proto, že podobný velký chlupatý pes patří k rodině ilustrátora až do dnešních dní. Zajímavostí je, že ve městě Kadani se můžete projít po krásně upraveném Nábřeží Maxipsa Fíka a každý rok oslavit Fíkovy narozeniny. Letos se bude dětská slavnost konat 27. května.