Jedině čtenáři bystrého ducha se dokážou dotknout duše jazyka; jedině čtenáři s vnímavou duší dokážou zaslechnout, jak čeština dýchá – a právě pro takové čtenáře je napsána kniha Pavly Loucké. Autorka v ní vtipným, svěžím, neotřelým způsobem zúročuje letité zkušenosti s psaním o jazyce (od 90. let píše jazykové sloupky pro časopis Vesmír): čtivě vypráví o historickém vývoji češtiny, s pochopením i sarkastickým nadhledem komentuje její současnou situaci a zamýšlí se i nad její budoucností.