Úvod > O nás > Aktuality > Mistrovství světa ve famfrpálu a všechno, co jste o něm (ne)chtěli vědět

Mistrovství světa ve famfrpálu a všechno, co jste o něm (ne)chtěli vědět

28. 05. 2017 - 19. 06. 2017

Famfrpál, populární kouzelnická hra, hýbe světem všech čarodějek a kouzelníků – a dokonce i tím mudlovským. Právě teď se totiž každému mudlovi i nečarovi může do rukou dostat učebnice Famfrpál v průběhu věků od Kennilworthyho Whispa v novém vydání. O famfrpálu jako takovém se tam dozvíte skutečně všechno. Ale jestli vás zajímá něco víc o Mistrovství světa ve famfrpálu, rozhodně čtěte dále.

Nejchaotičtější hra pod sluncem

 

Oficiálně uznávaným rokem, který odstartoval tradici pravidelně konaných mistrovství světa, je letopočet 1473. Ovšem ne všichni s tímto údajem souhlasí. V této době totiž ve vznešeném košťatovém sportu soupeřily pouze evropské týmy a zbytek světa ostrouhal – připojil se až ve století sedmnáctém, které tyto opoziční skupiny považují za pravý prvopočátek mistrovství. 

 

Ovšem tohle není jediný aspekt, na kterém se nemohou historici shodnout. Řekněme, že Mezinárodní sdružení kouzelnických famfrpálových výborů (MSKFV), které má celou famfrpálovou agendu na starosti, v tom má trochu zmatek. A tak jsou často předmětem sporů i výsledky jednotlivých utkání, a to třeba proto, že někdo při zápase použil nepovolená kouzla a proměnil rozhodčímu nohy v ocasní ploutev akvarijní rybičky, nebo si na hřiště jako maskota přivedl draka, který následně téměř ugriloval obě hráčská družstva. 

 

I to se totiž při famfrpálu stává. Nebo stávalo. Soupis pravidel, která pružně reagují na všechny fauly a nedovolené chování, nyní čítá hned devatenáct svazků a o těch „oblíbených“ se dočtete právě v knize Famfrpál v průběhu věků. Nelze se tedy divit, že ačkoli je pořádání Mistrovství světa ve famfrpálu pro hostitelskou zemi čest, je to taky řádná noční můra. A to zvlášť od dob zavedení Mezinárodního zákoníku o utajení v roce 1692. Prvně se zdálo, že mistrovství jakožto obrovský bezpečnostní hazard úplně skončí, ale nakonec bylo Mezinárodní sdružení kouzelníků přesvědčeno masovými protesty. Pod palcem má všechno již výše zmíněné MSKFV, které vybírá lokality na odlehlých ostrovech, v bažinách a pouštích a stará se o to, aby si nikdo nevšiml 100 tisíc kouzelníků, kteří se v době mistrovství přesunují na jedno místo. Nevděčný to úkol. 

 

Základní mistrovská fakta

 

Dostat svůj tým na Mistrovství světa ve famfrpálu se snaží snad každá země světa a všem je to umožněno – stačí poslat přihlášku během 12 měsíců, které následují po posledním odehraném mistrovství. A ačkoli je to pro ty menší zemičky nebo státy sužované válečnými konflikty či jinou nepřízní osudu poněkud komplikované, o svojí účast na turnaji se perou jako lvi. 

 

Přihlášená družstva jsou pak rozřazena do 16 skupin a všichni hrají se všemi. Zápasy musí proběhnout v období dvou let a z každé skupiny do užšího výběru postupuje jen vítěz, tedy 16 týmů celkem. Hry mají v této době speciální pravidla a jsou časově omezené – 4 hodiny jsou strop, všichni totiž potřebují, aby se to během dvou let stihlo a aby hráči neumřeli na vyčerpání. Pokud do té doby nikdo zlatonku nepolapí, vyhrává zkrátka ten s více body. 

 

A teď trocha matematiky: za každé vítězství dostane tým dva body. Pokud se družstvu povede vyhrát o více než 150 bodů, dostane do součtu navíc pět bodů, pokud o 100, získá body tři, pokud o 50, tak jeden. Najde-li se ve skupině více týmů se stejným finálním skóre, hraje se na počet chycených zlatonek a poté na nejkratší čas, za který byla zlatonka chycena. 

 

A pak už je to klasika – tým, který sice ve skupině vyhrál, ale má z výsledné šestnáctky bodů nejméně, se utká s tím celkově nejúspěšnějším – a tak dále.

 

4 nejsmolnější famfrpálová mistrovství

 

Ačkoli se organizátoři snaží, aby všechno proběhlo tak hladce, jak je to jen možné, ne vždycky se to povede. A kdy se to nepovedlo vůbec nejvíc? Tady máte top čtyřku největších průšvihů: 

 

1)  Útok Vraždícího lesa

Znáte takový ten pocit, jak sledujete famfrpál a najednou vás do země zadupou rozzuřené stromy? No, diváci zápasu mezi Rumunskem a Mexikem (tehdy Novým Španělskem) v roce 1809 ano. Někteří sportovci mají vážně horkou hlavu a Niko Nenad patřil mezi ně. Už v předchozích zápasech to s ním nebylo úplně dobré, několikrát se snažil uškrtit rozhodčí, mlátil se ze vzteku koštětem po hlavě nebo si zapálil vlastní nohy. Ale to, co si připravil na finále, nečekal nikdo. Podařilo se mu totiž s pomocí několika fanoušků a místních černokněžníků uřknout les. Když začal jeho tým prohrávat, vypálil směrem k němu potlouk a rozpoutal peklo. Stromy se totiž naštvaly, vyrval kořeny ze země a srovnaly celá stadion se zemí. Po sedmihodinové bitvě po nich zbyly trosky, spousta zraněných a několik mrtvých – včetně Nenada, který to odnesl hned někdy v prvních minutách útoku. 

 

2)  Zapomenutý turnaj

Pamatujete si turnaj z roku 1877? Nejspíš ne. Nepamatuje si ho totiž nikdo, a to navzdory chvástání MSKFV, že mistrovství se se železnou pravidelností koná každé dva roky. I tenhle ročník byl rozhodně v plánu, vše se připravilo a všechny vstupenky se prodaly. Nikdo z diváků ani hráčů si však nevzpomíná na jediný zápas! A stejně tak nikdo netuší, kde anglický odrážeč Lucas Bargeworthy přišel o zuby, proč měl kanadský chytač Angelus Peel kolena převrácená na druhou stranu a proč byla polovina argentinského týmu nalezena svázané ve sklepě hospody v Cardiffu. Dosud nebylo objasněno, co se vlastně stalo – jestli za to mohlo hromadné paměťové kouzlo seslané v té době velmi aktivní Skřetí frontou za svobodu a nezávislost nebo nenadálá epidemii mozkové kropenatky nebo něco úplně jiného. Soutěž byla zopakována o rok později a od té doby si už všechna další mistrovství lidé naštěstí pamatují.

 

3)  Aféra Maskovače

Když se stal předsedou MSKFV v roce 1971 Australan Royston Idlewind, došlo v organizaci mistrovství k mnoha změnám. A to zejména proto, že se Idlewind jakožto bývalý chytač, který si během zápasů ledasco zažil, pustil do zavádění tvrdých pravidel na zvládání davu. Asi nejméně populárním pravidlem se stal zákaz vstupu na stadion s hůlkou. Ačkoli se fanoušci snažili stávkami a protesty Idlewindovo rozhodnutí změnit, nepovedlo se – tajně se na jejich bojkot utkání těšil. Nakonec byly tribuny během turnaje stále plnější hlavně díky pestrobarevným Maskovačům. Co to je? Takový hudební nástroj podlouhlého tvaru, který vydává hlasité podpůrné zvuky a vystřeluje obláčky kouře v barvách jednotlivých týmů. Během finále mezi Madagaskarem a Sýrií se však ukázalo, že Maskovače ve skutečnosti skrývaly kouzelnické hůlky – a diváci tak Idlewindova pravidla zcela obešli. Royston okamžitě rezignoval, což ve výsledku většina lidí paradoxně oslavila ještě víc než výhru Sýrie.

 

4)  Znamení zla znovu na scéně

Finále Irsko vs. Británie, které proběhlo v roce 1993 v anglickém Dartmooru, poznamenalo svou přítomností Znamení zla, dobře známý symbol lorda Voldemorta, a následné násilné řádění jeho příznivců. Ti napadli nejen mnoho přítomných kouzelníků, ale také mudlovskou rodinu správce kempu, kde se kouzelníci ubytovávali, které musela být následně zcela pozměněna paměť. Britské Ministerstvo kouzel si vysloužilo velkou kritiku za to, že neupozornili na vzrůstající aktivitu příznivců kultu čisté krve a své k tomu řekl i Royston Idlewind: „Teď už se zákaz hůlek na stadionech nezdá jako taková hloupost, že?“

V článku použité informace byly čerpány z webu Pottermore.com

Autorka: Katka Stupková

Zprávy z redakce

06. 12. 2017

Vánoce, Vánoce přicházejí...

A s nimi jako každý rok i tipy na vánoční dárky přímo z redakce! [více]

15. 11. 2017

Má to háček

Motto nové řady, která vychází v Albatrosu ve spolupráci s nakladatelstvím Pasparta, je: Řada Má... [více]